Dodržování typografických zásad je pro práci PRisty nezbytné. Nejenže klientovi dokládá profesionalitu, ale především rozhoduje o úspěchu u redakcí. Ty text v případě, že neodpovídá editorským zásadám, s největší pravděpodobností ani nepřevezmou. Materiál totiž automaticky působí nedůvěryhodně a přepisováním chyb novináři rozhodně nechtějí ztrácet čas. Správná grafická úprava je proto pro úspěšný dosah tiskového sdělení často rozhodující.
S typografickými chybami v textu se pravděpodobně setkal každý, kdo se pokusil vytvořit jakékoliv psané sdělení. V soukromé konverzaci prostřednictvím chatu či e-mailu se nad nimi ještě dá mávnout rukou. U tiskových zpráv, které jsou denním chlebem každého PRisty, je to ale horší. Některé z nich totiž mohou výrazně změnit celkové vyznění textu. Podle našich zkušeností existuje v této oblasti deset základních chyb, kterým je lepší se vyhnout. A teď vám nabízíme přehled prvních pěti z nich.
1. Uvozovky
Nejčastěji se používají při vyznačení přímé řeči mluvčího, upřesnění výrazů z cizího prostředí nebo u vysvětlivek. Uvozovky mají v českém jazyce jasné pořadí, které nelze libovolně zaměňovat – jako první se píší uvozovky dole, na konci sdělení nahoře. Jako nesprávná se považuje varianta s oběma uvozovkami nahoře (“ ”), která je populární zejména v anglosaském prostředí. Uvozovanou část textu nikdy neoddělujeme mezerou. Čárku, vykřičník, otazník nebo tečku, které ukončují přímou řeč, píšeme vždy před uvozovky.
„Tato teorie je postavená na pevných základech,“ potvrdil David Novák.
2. Čísla a procenta
Pevná pravidla existují také pro psaní čísel, zejména v těch případech, kdy se v textu vyskytuje hned několik číselných údajů. Pokud je součástí věty delší než čtyřmístné číslo, pak každý řád oddělujeme mezerou (1 256 obyvatel, 165 147 982 korun). Tato poučka samozřejmě neplatí při psaní letopočtů.
Podle sčítání z roku 2023 žije v Brně 396 101 obyvatel.
Problémy ve vnímání psaného textu může způsobit i použití symbolu procenta, naprosto zásadní roli zde hraje zařazení mezery. Pokud totiž symbol procenta napíšeme hned za číslovku, z výrazu se stane přídavné jméno (50% – padesátiprocentní, ale 50 % – padesát procent).
David Novák má ve firmě 20% podíl.
Téměř 14 % lidí na této planetě neumí číst a psát.
Podíl vyjádřený procenty lze zapsat také kombinací čísel a slov, i zde ale vstupují v platnost jasná pravidla. Varianta s číslovkou a podstatným jménem (50 procent) se vždy píše s mezerou. Pro složená přídavná jména obsahující číslovku je pak přípustný zápis pouze bez mezery, tedy 50procentní (obdobně pak také například přídavná jména 40letý, 8násobný, 12stupňový). U číslovek se rovněž hodí upozornit, že při zápisu s pomocí číslic nepoužíváme žádné další „koncovky“. Tvary typu 15ti, 8mého, 7mi, či dokonce 15-ti, 8-mého, 7-mi jsou chybné.
3. Zkratky
Drtivou většinu zkratek čtenáři znají a není je třeba blíže vysvětlovat. Přesto existují určitá pravidla, která se k některým z nich vztahují. Za většinou z nich s výjimkou zkrácených slov (cca, fce, fa) píšeme tečku, ve větě pak pokračujeme malým písmenem. Za zkratku se někdy mylně považuje výraz „viz“, který je ale ve skutečnosti rozkazovacím způsobem slovesa „vidět“, a proto se za ním tečka nikdy nepíše. Obecně se však doporučuje se v tiskových materiálech zkratkám vyhýbat. Tuzemské redakce k nim totiž přistupují rozdílně, proto je vhodnější je vynechat, podobně jako akademické tituly.
4. Vdovy a sirotci
Těmito dvěma pojmy jsou příznačně označovány osamocené řádky na začátku (sirotek) nebo konci (vdova) stránky. Ani jeden z těchto jevů by se neměl v textu vyskytnout, takže na začátku ani na konci stránky by neměl zůstat jeden samostatný řádek vztahující se k předchozímu nebo následujícímu odstavci.
Na konci řádku by také nikdy neměly zůstat jednohláskové předložky k, s, v, z, o, u nebo spojky i, a. Lze tomu zamezit takzvanou pevnou mezerou, které dosáhneme pomocí kláves Ctrl + Shift + mezerník. Ta se vkládá mezi předložku a slovo, které následuje hned za ní. Pevná mezera patří také mezi číslo a jednotku (14 m, 10 Kč), iniciálu a příjmení, jméno a tituly nebo vojenské hodnosti (titul před jménem spojujeme s vlastním jménem, titul za jménem s příjmením). Dále se používá v zápisu telefonních čísel, jsou-li rozdělena na trojčíslí, při oddělování řádů u více než čtyřmístných čísel nebo při psaní zkratek (s. r. o., n. m.) či výrazů typu E dur, C vitamín a podobně.
5. Spojovník a pomlčka
Spojovník a pomlčka se v psaném textu často zaměňují, ani zdaleka ale nejsou jedno a to samé. Kromě různé grafické podoby (- spojovník, – pomlčka) nesou i odlišný význam. Spojovník se na rozdíl od pomlčky neodděluje mezerami od jednotlivých částí, jím spojené výrazy tvoří těsný významový celek.
malíř-lakýrník, Brno-Slatina, Rh-faktor, technicko-ekonomický obor
Pomlčka je dlouhá vodorovná čárka, která má široké pole využití. Používá se jako oddělení větných celků místo čárky, kupříkladu v případě vsuvek, pro znázornění blízkých dvojic, vztahu dvou slov s významem „proti“ nebo při vytyčení rozsahu. Mezery se kolem pomlčky kladou pouze ve spojení s víceslovnými výrazy.
Přemysl Otakar II. – král železný a zlatý – vládl ve 13. století.
Filmový dokument ukázal dobrodružný život cestovatelské dvojice Zikmund–Hanzelka.
Poslední ligové utkání Sparta–Slavia bylo ostře sledované.
Během dne nastaly problémy na trase Brno–Ostrava.
Přímý let Praha – Abú Dhabí měl hodinové zpoždění.
Výstava je dostupná veřejnosti v termínu 1. 4. – 17. 5. 2024.
