PR Gang panelová diskuze

Panelová diskuze PR Gangu se zaměřila na původ i budoucnost dezinformací

Profile picture for user Veronika Duchoňová
Veronika Duchoňová
20. 5. 2022

Na začátku května jsme pod taktovkou naší studentské agentury PR Gang uspořádali panelovou diskuzi na téma dezinformace a fake news. Otevřená diskuze na půdě univerzitního kina Scala přilákala nejen studenty, ale i veřejnost. Zástupci vlády, neziskového sektoru, médií i byznysu diskutovali nad stavem dezinformační scény, způsoby, jak na ni reagovat, i osobními zkušenostmi s fake news.

Diskuzi moderoval Ondřej Aust. Protože zástupci kritických hlasů pozvánku na akci odmítli, moderátor se zhostil i role zastánce alternativních názorů. O produkci akce se postarala vedoucí studentské agentury PR Gang Anna Kraus.

Mezi hosty akce byli:

  • Michal Klíma, vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací
  • Johana Bázlerová, autorka projektu Jsem v obraze
  • Bob Kartous, mluvčí Českých elfů
  • Jana Soukupová, novinářka a disidentka
  • Michal Hroneš, vedoucí inovací v Newton Media
  • Petr Lesenský, majitel Lesensky.cz a člen výkonné rady APRA
  • Petr Hladík, první náměstek primátorky města Brna
PR Gang panelová diskuze na téma dezinformace publikum

Na začátku akce Ondřej Aust požádal hosty, aby publikum seznámili se svým pohledem na otázku, co jsou dezinformace, a doplnili, jak dezinformace vstupují do jejich života a práce.

Historie vzniku dezinformací pohledem vládního zmocněnce

Vládní zmocněnec Michal Klíma se zaměřil na historii dezinformací, které podle jeho názoru pramení už z dob carského Ruska.
 

„Rusko je říše založená na lžích od nepaměti, například z dob Potěmkinových vesnic.“

Michal Klíma na panelové diskuzi PR Gangu

Náchylnost Čechů věřit dezinformacím je podle Klímy zakořeněná z dob komunismu, kdy byl národ obklopen propagandou. Aktuální situace je tragická, lži ze strany dezinformátorů jsou závažné a šíří se propracovanými metodami. Průzkumy ukazují, že čím více leží státy geograficky na východ, tím silnější mají tendenci věřit ruským dezinformacím o válce na Ukrajině.

Moderátor Ondřej Aust a vládní zmocněnec Michal Klíma na panelové diskuzi o dezinformacích
Moderátor Ondřej Aust a vládní zmocněnec Michal Klíma na panelové diskuzi o dezinformacích

Stát a jeho komunikační role

S moderátorem Klíma také probral úkoly a roli vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Protože aktuálně Klíma nemá od vlády přidělený rozpočet ani personál, jsou jeho možnosti pro boj s dezinformacemi velmi omezené.
 

„V tuto chvíli je mým cílem přesvědčit politiky, aby mi rozpočet a personál poskytli.“

Michal Klíma na panelové diskuzi PR Gangu

Osobně by Klíma chtěl ve funkci nastavit principy strategické komunikace státu, která by měla být jednotná a srozumitelná. Zároveň by uvítal cílený postup proti ruské propagandě, například formou komunikace benefitů členství ČR v EU a NATO. Jako důležitý vnímá též vznik ministerstva nebo odboru, který by měl na starost média. V roli vládního zmocněnce by také rád dal boji s dezinformacemi strategičtější rámec, například formou mediální výchovy nebo úprav legislativního rámce.
 

Vládní zmocněnec pro dezinformace Michal Klíma

 

„Dezinformace je záměrně šířený nepravdivý obsah, který je rozšiřován cizí mocí za účelem, aby ovlivnil politickou situaci a rozhodování v jiné zemi.“

Michal Klíma na panelové diskuzi PR Gangu

K tématu Ondřej Aust oponoval, zda není věcí státu, aby vůči dezinformacím konal, místo toho, aby tuto roli zastávaly neziskové organizace a dobrovolníci. Dle Klímy je stát natolik těžkopádným strojem, že činnost neziskovek i přes občasné přešlapy vítá, protože jsou flexibilnější.

Města a obce jako nová aréna pro fake news

Petr Hladík rychlost a závažnost dezinformací demonstroval na aktuální poplašné zprávě o nedostatku míst ve školkách pro české děti. Hladík přiznal, že je velmi těžké ji vyvrátit a že samosprávy nejsou na podobné situace systémově, odborně ani personálně připraveny.

Petr Hladík na panelové diskuzi PR Gangu


Z osobního náhledu doporučil Hladík jako recept na dezinformace snahu předcházet jejich vzniku – zavčas, transparentně a objektivně informovat o tom, jak se věcí mají. Důraz kladl také na zvyšování důvěryhodnosti, respektu a statutu politiků tak, aby jim lidé věřili. Podobný postup doporučil i městům, která mají přirozeně vyšší míru důvěry, a tím pádem lepší výchozí komunikační pozici.
 

Dezinformace napříč generacemi

Přístup generací k dezinformacím řešily novinářky Jana Soukupová a Johana Bázlerová. Soukupová vidí kořeny důvěřivosti českých seniorů vůči dezinformacím v dobách bolševika. Podle Bázlerové jsou mladí k dezinformacím méně náchylní, protože vyrostli v digitálním věku a lépe dokážou pracovat s technologiemi a zdrojováním.

Do tématu přispěl i Bob Kartous, který poznamenal, že cílovou skupinou záměrně šířených dezinformací je především starší generace, protože právě ta rozhoduje volby.

Jana Soukupová a Johana Bázlerová na panelové diskuzi PR Gangu

Jak monitorovat dezinformace a fake news?

Definici výrazu dezinformace se ve svém příspěvku věnoval také Michal Hroneš. Ten se ve společnosti Newton Media věnuje dezinformacím prostřednictvím monitoringu a analýzy médií. Pomocí sofistikovaných nástrojů identifikuje narativy, kterých se fake news týkají, a snaží se vyjádřit, v jaké intenzitě a kontextu se objevují.

„Technologie dokážou popsat témata, jejich změny a trendy. Nejsou ale schopné rozlišit, co je pravda a co ne. Pochopení sentimentu a vyznění textů je výsadou člověka a kritického myšlení. Analýze dezinformací se tak musí věnovat jak člověk, tak stroj.“

 

Analýze dezinformací se věnují i Čeští elfové a jejich mluvčí Bob Kartous. Jako občanská iniciativa reagují na pasivitu státu v oblasti dezinformací, které monitorují v týdenních reportech. Problematice se dobrovolně věnují stovky lidí, protože ji vnímají jako škodlivou a ohrožující. Cílem je aktivně působit na veřejné mínění a politické elity tak, aby situaci vnímaly a začaly řešit.

Neziskový a soukromý sektor suplují roli a know-how státu

Na Kartouse navázal majitel PR agentury Petr Lesenský. Ten vyjádřil překvapení, že za boj proti dezinformacím nikdo nenese odpovědnost a ten tak zůstává z velké části na neziskovém sektoru. Jako fundamentální problém vidí Lesenský též absenci strategické komunikace státu.

„Soukromý sektor je připravený a schopný s komunikací a strategií pomoci, ale zatím nemá poptávku ze strany státu. Přední české asociace a uskupení stěžejních odborníků na marketing, komunikaci a PR se přitom státu pravidelně nabízejí.“

Petr Lesenský na panelové diskuzi PR Gangu

Podle zástupce vedení české Asociace PR agentur existuje mnoho ochotných odborníků na média, analýzy a komunikaci, kteří by dokázali s oběma problémy pomoci. Stát by tedy jejich potenciálu a know-how měl využít.

Petr Lesenský na panelové diskuzi PR Gangu

Veřejnost zajímaly příklady z běžného života i téma svobody slova

Ve veřejné diskuzi publikum nejvíce zajímalo, jak reagovat na dezinformace v běžném životě a jaký přistup zvolit při jejich dekonstrukci. Výrazným tématem bylo i nedávné vypnutí dezinformačních webů. Všichni hosté se shodli, že vypnutí bylo správným krokem, výhrady však měli ke komunikaci opatření a nedostatečnému legislativnímu rámci pro podobné případy.

Diskutovaným tématem byla i hranice svobody slova. Tu v souvislosti s dezinformačními weby vymezil Bob Kartous. Podle něj není vypnutí dezinformačních webů ohrožení svobody slova. Zároveň upozornil, že veřejnost často zaměňuje svobodu slova za svobodu šířit a distribuovat názor. Na distribuci názoru podle mluvčího Českých elfů neexistuje z legislativního rámce, ale ani z podstaty některých soukromých kanálů (Facebook), žádný nárok.

Kontakt

Potřebujete pomoci
s public relations?

Využijte sílu konceptu PR 360®. Vybereme nejvhodnější nástroje a společně s vámi vytvoříme efektivní a funkční strategii.

+420 777 474 360 info@lesensky.cz

Nebo vyplňte kontaktní formulář

PR 360 diagram