Na začátku května jsme pod taktovkou naší studentské agentury PR Gang uspořádali panelovou diskuzi na téma dezinformace a fake news. Otevřená diskuze na půdě univerzitního kina Scala přilákala nejen studenty, ale i veřejnost. Zástupci vlády, neziskového sektoru, médií i byznysu diskutovali nad stavem dezinformační scény, způsoby, jak na ni reagovat, i osobními zkušenostmi s fake news.
Diskuzi moderoval Ondřej Aust. Protože zástupci kritických hlasů pozvánku na akci odmítli, moderátor se zhostil i role zastánce alternativních názorů. O produkci akce se postarala vedoucí studentské agentury PR Gang Anna Kraus.
Mezi hosty akce byli:
- Michal Klíma, vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací
- Johana Bázlerová, autorka projektu Jsem v obraze
- Bob Kartous, mluvčí Českých elfů
- Jana Soukupová, novinářka a disidentka
- Michal Hroneš, vedoucí inovací v Newton Media
- Petr Lesenský, majitel Lesensky.cz a člen výkonné rady APRA
- Petr Hladík, první náměstek primátorky města Brna
Na začátku akce Ondřej Aust požádal hosty, aby publikum seznámili se svým pohledem na otázku, co jsou dezinformace, a doplnili, jak dezinformace vstupují do jejich života a práce.
Historie vzniku dezinformací pohledem vládního zmocněnce
Vládní zmocněnec Michal Klíma se zaměřil na historii dezinformací, které podle jeho názoru pramení už z dob carského Ruska.
„Rusko je říše založená na lžích od nepaměti, například z dob Potěmkinových vesnic.“
Michal Klíma na panelové diskuzi PR Gangu
Náchylnost Čechů věřit dezinformacím je podle Klímy zakořeněná z dob komunismu, kdy byl národ obklopen propagandou. Aktuální situace je tragická, lži ze strany dezinformátorů jsou závažné a šíří se propracovanými metodami. Průzkumy ukazují, že čím více leží státy geograficky na východ, tím silnější mají tendenci věřit ruským dezinformacím o válce na Ukrajině.
Stát a jeho komunikační role
S moderátorem Klíma také probral úkoly a roli vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Protože aktuálně Klíma nemá od vlády přidělený rozpočet ani personál, jsou jeho možnosti pro boj s dezinformacemi velmi omezené.
„V tuto chvíli je mým cílem přesvědčit politiky, aby mi rozpočet a personál poskytli.“
Michal Klíma na panelové diskuzi PR Gangu
Osobně by Klíma chtěl ve funkci nastavit principy strategické komunikace státu, která by měla být jednotná a srozumitelná. Zároveň by uvítal cílený postup proti ruské propagandě, například formou komunikace benefitů členství ČR v EU a NATO. Jako důležitý vnímá též vznik ministerstva nebo odboru, který by měl na starost média. V roli vládního zmocněnce by také rád dal boji s dezinformacemi strategičtější rámec, například formou mediální výchovy nebo úprav legislativního rámce.
„Dezinformace je záměrně šířený nepravdivý obsah, který je rozšiřován cizí mocí za účelem, aby ovlivnil politickou situaci a rozhodování v jiné zemi.“
Michal Klíma na panelové diskuzi PR Gangu
K tématu Ondřej Aust oponoval, zda není věcí státu, aby vůči dezinformacím konal, místo toho, aby tuto roli zastávaly neziskové organizace a dobrovolníci. Dle Klímy je stát natolik těžkopádným strojem, že činnost neziskovek i přes občasné přešlapy vítá, protože jsou flexibilnější.
Města a obce jako nová aréna pro fake news
Petr Hladík rychlost a závažnost dezinformací demonstroval na aktuální poplašné zprávě o nedostatku míst ve školkách pro české děti. Hladík přiznal, že je velmi těžké ji vyvrátit a že samosprávy nejsou na podobné situace systémově, odborně ani personálně připraveny.
Z osobního náhledu doporučil Hladík jako recept na dezinformace snahu předcházet jejich vzniku – zavčas, transparentně a objektivně informovat o tom, jak se věcí mají. Důraz kladl také na zvyšování důvěryhodnosti, respektu a statutu politiků tak, aby jim lidé věřili. Podobný postup doporučil i městům, která mají přirozeně vyšší míru důvěry, a tím pádem lepší výchozí komunikační pozici.
Dezinformace napříč generacemi
Přístup generací k dezinformacím řešily novinářky Jana Soukupová a Johana Bázlerová. Soukupová vidí kořeny důvěřivosti českých seniorů vůči dezinformacím v dobách bolševika. Podle Bázlerové jsou mladí k dezinformacím méně náchylní, protože vyrostli v digitálním věku a lépe dokážou pracovat s technologiemi a zdrojováním.
Do tématu přispěl i Bob Kartous, který poznamenal, že cílovou skupinou záměrně šířených dezinformací je především starší generace, protože právě ta rozhoduje volby.
Jak monitorovat dezinformace a fake news?
Definici výrazu dezinformace se ve svém příspěvku věnoval také Michal Hroneš. Ten se ve společnosti Newton Media věnuje dezinformacím prostřednictvím monitoringu a analýzy médií. Pomocí sofistikovaných nástrojů identifikuje narativy, kterých se fake news týkají, a snaží se vyjádřit, v jaké intenzitě a kontextu se objevují.
„Technologie dokážou popsat témata, jejich změny a trendy. Nejsou ale schopné rozlišit, co je pravda a co ne. Pochopení sentimentu a vyznění textů je výsadou člověka a kritického myšlení. Analýze dezinformací se tak musí věnovat jak člověk, tak stroj.“
Analýze dezinformací se věnují i Čeští elfové a jejich mluvčí Bob Kartous. Jako občanská iniciativa reagují na pasivitu státu v oblasti dezinformací, které monitorují v týdenních reportech. Problematice se dobrovolně věnují stovky lidí, protože ji vnímají jako škodlivou a ohrožující. Cílem je aktivně působit na veřejné mínění a politické elity tak, aby situaci vnímaly a začaly řešit.
Neziskový a soukromý sektor suplují roli a know-how státu
Na Kartouse navázal majitel PR agentury Petr Lesenský. Ten vyjádřil překvapení, že za boj proti dezinformacím nikdo nenese odpovědnost a ten tak zůstává z velké části na neziskovém sektoru. Jako fundamentální problém vidí Lesenský též absenci strategické komunikace státu.
„Soukromý sektor je připravený a schopný s komunikací a strategií pomoci, ale zatím nemá poptávku ze strany státu. Přední české asociace a uskupení stěžejních odborníků na marketing, komunikaci a PR se přitom státu pravidelně nabízejí.“
Petr Lesenský na panelové diskuzi PR Gangu
Podle zástupce vedení české Asociace PR agentur existuje mnoho ochotných odborníků na média, analýzy a komunikaci, kteří by dokázali s oběma problémy pomoci. Stát by tedy jejich potenciálu a know-how měl využít.
Veřejnost zajímaly příklady z běžného života i téma svobody slova
Ve veřejné diskuzi publikum nejvíce zajímalo, jak reagovat na dezinformace v běžném životě a jaký přistup zvolit při jejich dekonstrukci. Výrazným tématem bylo i nedávné vypnutí dezinformačních webů. Všichni hosté se shodli, že vypnutí bylo správným krokem, výhrady však měli ke komunikaci opatření a nedostatečnému legislativnímu rámci pro podobné případy.
Diskutovaným tématem byla i hranice svobody slova. Tu v souvislosti s dezinformačními weby vymezil Bob Kartous. Podle něj není vypnutí dezinformačních webů ohrožení svobody slova. Zároveň upozornil, že veřejnost často zaměňuje svobodu slova za svobodu šířit a distribuovat názor. Na distribuci názoru podle mluvčího Českých elfů neexistuje z legislativního rámce, ale ani z podstaty některých soukromých kanálů (Facebook), žádný nárok.
