Od 28. června 2025 začne v Česku platit Evropský akt o přístupnosti. Zákon se nově dotkne například e-shopů, které musí zajistit, že jejich weby a digitální služby budou přístupné všem – včetně osob se zdravotním postižením. Co je digitální přístupnost, koho se to týká a jak se připravit? Přinášíme přehled.
Co je digitální přístupnost?
Digitální přístupnost už dávno není téma jen pro veřejný sektor. Od 28. června 2025 začne v Česku platit povinnost digitální přístupnosti vyplývající z Evropského aktu o přístupnosti (EAA), který je převeden do českého práva zákonem č. 424/2023 Sb. Ten nařizuje, aby byly weby, e-shopy, mobilní aplikace a další digitální služby dostupné i pro osoby se zdravotním postižením. Tato změna se bude týkat tisíců firem – od bank přes online prodejce až po poskytovatele digitálního obsahu. Přístupnost se tak stává nejen etickým závazkem, ale i zákonnou povinností.
Aby byl web přístupný, musí být vnímatelný, ovladatelný, srozumitelný a robustní. V praxi to znamená například správné alternativní texty u obrázků, funkční navigaci přes klávesnici, čitelný kontrast nebo dobře popsané formuláře. Důležitá je i kompatibilita s asistivními technologiemi, jako jsou čtečky obrazovky. V Lesensky.cz nabízíme firmám audit přístupnosti, který identifikuje slabá místa webu a případně doporučí konkrétní úpravy – technické i obsahové.
Koho se nová pravidla týkají – a koho ne?
✅ Koho se nový zákon týká?
Od června 2025 se povinnost digitální přístupnosti bude vztahovat na:
- E-shopy a online platformy – všechny služby elektronického obchodování, včetně tržišť a zprostředkovatelů.
- Telekomunikační služby – poskytovatelé internetu, mobilní operátoři a další služby elektronických komunikací.
- Streamovací a audiovizuální platformy – Netflix, HBO Max, O2 TV, iVysílání ČT apod., včetně funkcí jako titulky, audiopopis nebo tlumočení do znakového jazyka.
- Finanční služby – poskytovatelé úvěrů, platebních systémů a investičních služeb.
- Dopravní služby – zejména v oblasti letecké, železniční, dálkové a vodní dopravy (např. weby, mobilní aplikace, infoportály, elektronické jízdenky, samoobslužné terminály).
- Městská a regionální doprava – v případě samoobslužných zařízení (např. automaty na jízdenky).
🚫 Výjimky – koho se zákon netýká?
Povinnost zajistit digitální přístupnost se nevztahuje na:
- Samoobslužné terminály umístěné uvnitř dopravních prostředků (např. platební automaty v autobusech nebo vlacích).
- Mapy a mapové služby jako Google Maps, Mapy.cz nebo Waze.
- Obsah třetích stran, který firma ani nefinancuje, ani přímo netvoří (např. vložená videa nebo reklamy).
- Strojové služby typu chytré měření, telematika nebo smart farming.
- Mikropodniky, tedy firmy s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou pod 2 miliony EUR (viz doporučení Komise 2003/361/ES)
- Interní systémy a nástroje, které nejsou určeny veřejnosti
- Digitální obsah publikovaného před rokem 2025, pokud už není dále aktualizován*
- Některé výjimky stanovené národní legislativou (v konkrétních případech lze uplatnit nepřiměřenou zátěž)
*Digitálním obsahem publikovaným před rokem 2025 se rozumí například starší PDF dokumenty, videa nebo články, které byly zveřejněny před 28. červnem 2025 a od té doby nebyly nijak upraveny. Jakmile se ale takový obsah aktualizuje nebo zůstává aktivní součástí webu, může se na něj povinnost přístupnosti vztahovat.
Jak přístupnost funguje v jiných zemích EU?
Zatímco v Česku teprve vstupuje v platnost nový zákon, v řadě zemí EU se digitální přístupnost už aktivně vymáhá. Například v Německu, Rakousku nebo Nizozemsku jsou audity přístupnosti běžnou praxí a jejich výsledky často ovlivňují i veřejné zakázky. Kontrolu provádí specializované státní agentury a úřady, jako je např. BITV-Test v Německu nebo Overheid.nl v Nizozemsku. Pokuty za porušení přístupnosti se v EU pohybují od 5 000 do 50 000 EUR, a kromě nich hrozí i veřejné zveřejnění provinění (tzv. naming and shaming), což má dopad na důvěru zákazníků i reputaci značky.
Co hrozí, když firma pravidla přístupnosti nesplní?
Nesplnění požadavků digitální přístupnosti může mít pro firmu vážné následky – od ztráty zákazníků až po sankce ze strany státních orgánů. V Česku bude mít dozor nad dodržováním pravidel například Česká obchodní inspekce nebo Český telekomunikační úřad (zatím není oficiálně potvrzeno, kdo bude jaký typ dohledu mít – pravděpodobně to bude upřesněno ze strany státu – respektive MPSV a MPO).
Uživatelé s postižením navíc získají možnost podat oficiální stížnost, pokud pro ně bude web nebo aplikace nefunkční. Výše pokuty prozatím není stanovena, ale jak vidíte na příkladu jiných evropských zemí, může se vyšplhat velmi vysoko. V krajním případě může dojít až k pozastavení služby nebo zákazu jejího provozování na trhu EU.
Kdy a jak se přístupnosti začít věnovat?
Čím dřív, tím líp. Úpravy webu se dají zvládnout postupně a náklady jsou v porovnání s případnými sankcemi nižší. Navíc platí, že přístupnější web bývá lépe použitelný pro všechny vaše zákazníky či klienty. Začít můžete například auditem přístupnosti, který vám dodáme v přehledném dokumentu s konkrétními prioritami, kterým porozumí jak vývojář, tak marketér.
Potřebujete audit přístupnosti? Vypracujeme ho.
Ozvěte se nám – připravíme pro vás audit, který vám srozumitelně ukáže, co je potřeba upravit. Dodáme jasná data, konkrétní doporučení a klid, že jdete správným směrem.
