Sociální sítě se snažím využívat k dobrým věcem, říká náš nový specialista Daniel Zeman

daniel-zeman-rozhovor
Agenturní zpravodaj | Veronika Gardášová
Autor článku: Agenturní zpravodaj

Náš agenturní tým se rozrostl o nového člena. Sociální sítě a všechno, co s nimi souvisí, bude mít nyní na starosti Daniel Zeman. Zeptali jsme se ho, jak se k marketingu dostal a jak vnímá funkce sociálních sítí v našich životech a práci.

Vystudoval jsi mezinárodní vztahy a žurnalistiku, to zní zajímavě. Proč sis vybral zrovna tyto obory?

Před sedmi lety jsem se ještě viděl někde jinde. Na druhou stranu jsem měl štěstí, že jsem se nemusel hledat příliš dlouho, a že žurnalistika nakonec s tím, co dělám, docela dost souvisí. Naučili nás, jak vystavět zajímavý a nebanální text, jak se zamýšlet nad tématem kriticky, hledat plusy i mínusy na všem, co děláme. To všechno nyní v branži bohatě využiju.

Co jsi dělal, než jsi přišel do agentury?

Postupně jsem si vyzkoušel všechno, co marketing a PR obnáší. Na radnici největší městské části Brno-střed jsem se staral o sociální sítě a web, ale kromě toho jsem také fotografoval, psal tiskové zprávy, komunikoval s novináři, produkčně zajišťoval kulturní i veřejné akce. V Muzeu města Brna jsem pak měl jako vedoucí oddělení PR a marketingu na starosti vedení týmu, zajišťování reklamy, jednání s klienty.

Co budeš mít v agentuře na starosti?

Primárně budu mít na starosti vše, co se týká sociálních sítí a reklamy na nich. Sociální sítě jsou dynamická a progresivní reklamní oblast, kterou ovšem mnohé firmy nevyužívají v takové míře, v jaké by mohly.

Proč ses rozhodl odejít za státní správy a jít právě do agentury?

Ujasnil jsem si, co chci vlastně dělat a v čem vynikám. Úskalí státní správy však často tkví v určité nepružnosti a strnulosti, která úplně nefandí novým věcem. Což mi zrovna v případě sociálních sítí začínalo vadit. Přechod do marketingové agentury mi pak přišel jako vhodný krok.

Proč sis vybral právě agenturu Lesensky.cz?

Lesensky.cz vnímám jako jednu z nejlepších agentur v Brně, možná i v Česku.

V době, kdy jsem se začal poohlížet po jiné práci, zrovna hledali člověka na sociální sítě, takže jsem se zkusil přihlásit. Kromě přátelské atmosféry na pohovoru byl pro mě rozhodující i příslib, že bych tu mohl dělat nejen zajímavé věci, ale také se profesně rozvíjet. 

Kromě státní správy máš také zkušenost s politickým marketingem. Co ti tato zkušenost dala do profesního života?

Dělal jsem kupříkladu skoro tři roky sociální sítě hnutí Žít Brno a byla to velmi nevšední zkušenost, kdy bylo potřeba vyvážit poměr mezi určitou pitoreskností, kterou se hnutí proslavilo, a zároveň seriózností politiků, kteří spravovali miliardové rozpočty. Nic takového se v Česku nikdy nikomu nepoštěstilo, v tomhle jsem byl průkopníkem. Je však potřeba říct, že politický marketing je jako jízda na horské dráze. Ze začátku zábava a legrace, hodně adrenalinu a nadšení. Ale pokud to člověk absolvuje dnes a denně několik let, začne z toho mít žaludek na vodě a musí si od toho dát chvíli pohov.

daniel-zeman-rozhovor-kniha
Daniel ve volném čase hlavně čte. Občas i knihy...

Na Facebooku máš téměř 5 000 followerů a na sociálních sítích se hodně angažuješ ve společenských otázkách. Co tě k tomu vede?

Snažím se hlavně upozorňovat lidi okolo sebe na různé věci, které má společnost tendence přehlížet nebo ignorovat. Uvědomuji si obrovský společenský dopad sociálních sítí, ať už pozitivní, nebo negativní, a snažím se ho svým malým přispěním korigovat tak, aby alespoň něčemu prospěl.

Dá se podle tebe status společenského/politického influencera využít v agenturní praxi?

Za zkoušku to stojí. (směje se) Minimálně proto, že člověk díky tomu mnohdy vykoukne ze své bubliny, vidí, co lidé často řeší, jakým způsobem uvažují o věcech. Získávám tak cennou zpětnou vazbu a náhled na svou práci.

Máš malého syna. Čím bys chtěl, aby byl, až vyroste?

Vždycky si vybavím obrázek, jak otec se synem hledí do jámy na nějakého kopáče a otec říká synovi: „Hlavně se líp uč, ať takhle nedopadneš“. No a vedle nich stojí jiný otec se synem, přičemž tento otec synovi říká: „Hlavně se líp uč, ať můžeš lidem jako on pomoct“. Možná je to naivní, ale snažím se mu vštěpovat hlavně tu druhou myšlenku.