Devět let rozhovorů Hvížďaly s Přibáněm vychází knižně. Pojmenovávají problémy naší soudobé společnosti

3.10.2013

Dnes vychází kniha Tyranizovaná spravedlnost, která čtenářům přináší unikátní rozhovory novináře Karla Hvížďaly s právníkem Jiřím Přibáněm. Vzájemné rozhovory vedli po dobu dlouhých devíti let. Autoři upozorňují na problémy naší společnosti v oblasti práva a nevyhýbají se ani aktuálním tématům, jako je demise premiéra Nečase či jmenování Rusnokovy vlády. Slavnostní křest knihy proběhne 31. října v Knihovně Václava Havla.

Autoři v knize srozumitelnou formou tlumočí komplikované soudobé hrozby. Kořeny současného stavu společnosti přitom hledají jak v historii, tak v polistopadovém vývoji. Kniha se úzce dotýká témat, jako je role soudce, současný stav české společnosti, ne/profesionalita politiků i postavení a role Evropy ve světové politice. Právník Jiří Přibáň je uznávaným odborníkem s dlouholetou zkušeností ze zahraničí. České realitě rozumí, a současně na ni dokáže pohlédnout nezaujatýma očima. Přibáňovy analýzy pak v knize propojuje a posouvá svými poučenými otázkami zkušený tazatel Karel Hvížďala.

„S Karlem Hvížďalou byly všechny rozhovory překvapením. On se dokáže sice ptát jako novinář citlivě, vnímá momentální stav společnosti, ale přitom vás svými znalostmi a obeznámeností nutí k novému promýšlení i těch problémů, o nichž jste si do té chvíle myslel, že je máte jasně a důkladně promyšlené,“ popsal spolupráci Jiří Přibáň. „Rozhodně jsem si díky němu uvědomil mnoho dalších historických i kulturních souvislostí práva, a především úzkou vazbu mezi právem a jeho mediální prezentací,“ dodal.

Jiří Přibáň aktuálně působí jako profesor právní filozofie a sociologie na velšské Cardiff University ve Velké Británii, přednášel rovněž na mnoha dalších zahraničních univerzitách. Na svém kontě už má řadu knih s politicko-právní tematikou psaných v angličtině i češtině. Novinář a spisovatel Karel Hvížďala již za svou kariéru vyzpovídal řadu významných osobností, včetně Václava Havla či Jiřího Gruši. Kniha rozhovorů s Přibáněm pro něj představuje završení jedné významné tvůrčí kapitoly.

„Rozhovory s Jiřím Přibáňem, které tvoří podklady k této knize, jsme vedli dlouhých devět let. Vydáním knihy je tak završen můj projekt rozhovorů se třemi zralými vzdělanci, jak je nazval Petr Pithart v předmluvě knihy. Jde o trilogii rozmluv s filozofem Václavem Bělohradským, s politologem Jacquesem Rupnikem a právě s právníkem Jiřím Přibáněm,“ uvedl český novinář a esejista Karel Hvížďala.

Knihu vydává nakladatelství Portál a v knihkupectvích je k dostání od 3. října 2013. Kromě tištěné podoby vychází i jako elektronická kniha ve formátech epub, mobi a pdf. Slavnostní křest se uskuteční za účasti obou autorů 31. října od 17 hodin ve výstavním prostoru Knihovny Václava Havla, Galerii Montmartre. Večerem bude provázet moderátor Josef Chuchma z Lidových novin a hostem bude autor předmluvy Petr Pithart. Zváni jsou všichni, kterým není lhostejná budoucnost naší země.

„Kniha není určena pouze odborníkům – vědcům, právníkům a sociologům, ale všem, kteří se zajímají o stav české společnosti, politiku a chtějí mít srovnání s ostatními zeměmi,“ upozornil Jaroslav Kuchař, ředitel nakladavatelství Portál. „Rozhovor proto zaujme odborníky i laiky, kterým není lhostejné směřování České republiky a nebojí se kritického názoru,“ doplnil na závěr.

Anotace knihy Tyranizovaná spravedlnost:

Rozhovory Karla Hvížďaly s profesorem právní filozofie v Cardiffu Jiřím Přibáněm se snaží pojmenovat některé neduhy naší společnosti v oblasti práva a ve vztahu k Evropě. Hledají kořeny tohoto stavu, a to jak historické, tak polistopadové. Oba aktéři se zabývají např. rolí soudce, stavem české společnosti, ne/profesionalitou politiků, postavením a rolí Evropy ve světové politice a dalšímitématy. Rozhovory vznikly v průběhu posledních bezmála deseti let.

Obsah:

− V Čechách homo politicus neexistuje

− Soudce by měl reprezentovat zákon a spravedlnost, nikoli stát

− Evropa je spor o Evropu

− O marginalizaci Evropy

− O suverenitě

− O strachu z českého národovectví

− Kmenové hospodářství kvete

− Bude u nás poloautoritářský režim, nebo demokracie?

− O vládě totálních diletantů

− O politické patologii a tzv. válce státních zástupců

− Rozhněvaná společnost aneb demokracie je vždy pokus

− O absenci ideje státu aneb reforma právního vzdělání nás teprve čeká

O autorech

Jiří Přibáň (*1967) vystudoval Univerzitu Karlovu a je profesorem právní filozofie a sociologie na velšské Cardiff University ve Velké Británii. Je autorem mnoha knih v angličtině a češtině, například Právní symbolismus, Disidenti práva nebo Sociologie práva. Vydal i dvě knihy o současné kultuře a umění – Pod čarou umění a Obrazy české postmoderny. Přednášel na mnoha univerzitách po celém světě.

Karel Hvížďala (*1941) je známý český novinář a esejista, v Portálu vyšla řada jeho knih (Restaurování slov, Karel Jan Schwarzenberg – Knížecí život, Knížecí rozhovory s Karlem Schwarzenbergem, Jacques Rupnik – Příliš brzy unavená demokracie, Interviewer – Rozhovor s M. M. Marešovou, Mardata – Vzpoury v žurnalistice).

Ukázka z knihy:

Pane profesore, čím to je, že my tak zásadní právní úkony, jakými jsou amnestie či volba prezidenta, jsme schopni skoro vždy znehodnotit a proměnit v český cirkus, nebo jak říkáte vy korektněji: v ústavní i politické fiasko?

Možná je to tím, že dnešní člověk za právem nevidí jeho důležitou funkci a schopnost vytvářet ve společnosti jistotu, stabilitu, předvídatelnost a chránit všechny před arbitrárním zneužitím moci. Když si sv. Augustin kdysi položil řečnickou otázku „Byl by stát bez spravedlnosti něčím jiným než velkou bandou lupičů?“, měl na mysli i tuto schopnost práva poskytnout všem příslušníkům politické obce základní životní jistoty a slušné zacházení ze strany státní moci. V tom ostatně spočívá i pojetí spravedlnosti jako slušnosti, jaké vypracoval na počátku sedmdesátých let 20. století americký filozof John Rawls ve svém slavném a v mnoha ohledech dodnes nepřekonaném díle Teorie spravedlnosti. Zákony máme proto, abychom se vzájemně nepovraždili a aby si mocní nemohli dělat, cokoli je napadne, ale naopak postupovali podle zásad rovného a slušného zacházení se všemi lidmi bez rozdílu. Toto povědomí je v Česku velmi slabé a právo se zde naopak často chápe jen jako příležitost pro osobní nebo skupinový prospěch. Amnestie je toho klasickou ukázkou: skrze pravomoc konkrétního ústavního činitele získají jisté skupiny lidí výhody na úkor ostatních. To je velmi nebezpečná tradice!